Leden 2007

Co vám na mém blogu ještě chybí

14. ledna 2007 v 12:51 | DeNdyyyS
Co vám na mém blobu ještě chybí

KoRn - Right now

14. ledna 2007 v 11:31 | DeNdyyyS |  Videa
Není pro slabší povahy!:-D

KoRn - Alone I Break,video

14. ledna 2007 v 11:15 | DeNdyyyS |  Videa

Evanescence-My Immortal,video

14. ledna 2007 v 11:13 | DeNdyyyS |  Videa

Evanescence - Lithium

14. ledna 2007 v 11:10 | DeNdyyyS |  Videa

Nejsem výjmečná...

14. ledna 2007 v 11:07 | DeNdyyyS
Nechci o sobě tvrdit,že jsem divná nebo nějaká výjmečná,protože já nejsem.Jen prožívám období,kdy se hledám...Každej si tím určitě projde nebo prošel.Na spustě blogů se dočtu:"Já jsem zvláštní,protože mě zajímá goth."apod. a pod tímhle tvrzením je podepsaná dvanáctiletá holka,ale myslim si,že je to jen určitej způsob upozornit na sebe,tím nechci někoho urazit,ale tohle je prostě můj názor...

Motorka

13. ledna 2007 v 13:31 | DeNdyyyS |  Obrázky
Motorka

Kříž

13. ledna 2007 v 13:01 | DeNdyyyS |  Obrázky

KoRn - Alone I Break

13. ledna 2007 v 12:51 | DeNdyyyS |  Texty písniček
Alone I Break

Pick me up
Been bleeding too long
Right here, right now
I'll stop it somehow
I will make it go away
Can't be here no more
Seems this is the only way
I will soon be gone
These feelings will be gone
These feelings will be gone
Now I see the times they change
Leaving us, it seems so strange
I am hoping I can find
Where to leave my hurt behind
All the shit I seem to take
All alone I seem to break
I have lived the best I can
Does this make me not a man?
Shut me off
I'm ready
Heart stops
I stand alone
Can't be my own
I will make it go away
Can't be here no more
Seems this is the only way
I will soon be gone
These feelings will be gone
These feelings will be gone
Now I see the times they change
Leaving us, it seems so strange
I am hoping I can find
Where to leave my hurt behind
All the shit I seem to take
All alone I seem to break
I have lived the best I can
Does this make me not a man?
Am I going to leave this place?
What is it I'm hanging from?
Is there nothing more to come?
(Am I gonna leave this place?)
Is it always black in space?
Am I going take its place?
Am I going to leave this race?
(Am I going to leave this race?)
I guess God's up in this place?
What is it that I've become?
Is there something more to come?
(More to come)
Now I see the times they change
Leaving us, it seems so strange
I am hoping I can find
Where to leave my hurt behind
All the shit I seem to take
All alone I seem to break
I have lived the best I can
Does this make me not a man?

Překlad jeho dopisu na rozloučenou

13. ledna 2007 v 12:34 | DeNdyyyS |  Kurt Cobain
Pro Boddah *

Tento dopis píše tak trochu blázen, který by evidentně byl radši věčně si stěžujícím děckem, takže by mu mělo být dobře rozumět. Všechna varování od punk rockových harcovníků, kterých se mi dostalo od té doby, co jsem se dostal do styku s řekněme "etikou" nezávislého života a s pohostinností vaší komunity, se ukázala být velmi pravdivá. Příliš mnoho let jsem nepocítil vzrušení z poslechu nebo skládaní hudby, čtení a psaní. Kvůli tomu se cítím nade vše vinen. Například před vstupem na scénu, když světla zhasnou a dav začne fanaticky ječet, nepůsobí to na mě, jako to působilo na Freddieho Mercuryho, který to zřejmě miloval, opájel se láskou a obdivem davu, což je něco, co hluboce obdivuji a co mu závidím. Skutečností je, že už dál nemůžu podvádět kohokoli z vás. Prostě to není fér ani pro vás ani pro mne. Nejhorší zločin, jaký si dovedu představit, je okrádat lidi tím, že předstírám, že mě to, co dělám, baví. Někdy mi připadá, že před vstupem na scénu by měly být píchačky. Dělal jsem, co bylo v mých silách, abych si vážil toho, co mám (a já si toho vážím, věřte mi, že ano, ale ne dost). Vážím si faktu, že já, že my jsme ovlivnili a pobavili spousty lidí. Musím být jeden z těch narcistů, co si věcí začnou vážit, až je po všem. Jsem příliš citlivý. Potřebuji být trochu lhostejný abych měl zase ten enthusiasmus, co jsem míval jako dítě. Na našich posledních 3 turné se mi dařilo daleko víc si vážit lidí, které jsem osobně znal a našich fanoušků, ale pořád nedokážu překonat tu frustraci, pocit viny a soucitu, který ke každému chovám. V každém z nás je dobro a já si prostě myslím, že miluju lidi až příliš, tak moc, že je mi z toho tak kurevsky smutno. Smutné, citlivé, nevděčné znamení Ryb, proboha.... Proč si prostě neužíváš? Nevím. Mám skvělou ženu, ve které se snoubí ambice s pochopením a dceru, která mi tolik připomíná, jaký jsem sám býval - plný lásky a radosti. Líbá každého, koho uvidí, protože všichni jsou hodní a nikdo jí neublíží. A to mne děsí, že už nemohu dál. Nemohu vystát představu, že Frances jednou bude blbě se cítící, sebedestruktivní, mrtvej rocker, jako jsem já. Mám se dobře, velmi dobře a jsem vděčný, ale od svých sedmi let jsem začal pociťovat nenávist k lidem. Jenom proto, že pro lidi je to prostě tak jednoduché přijít a domoci se soucitu. Jenom proto, že lidi miluju a je mi jich tolik líto. Děkuji vám všem za vaše dopisy a zájem během posledních let. Jsem moc excentrický a náladový člověk. Jíž nemám sil a tak si pamatujte: Je lepší shořet než vyhasnout.

Mír, lásku a porozumění.
Kurt Cobain

Frances a Courtney, zůstanu na vašem oltáři. Prosím, Courtney, jdi dál, kvůli Frances, kvůli jejímu životu, který bude beze mne o tolik šťastnější.

Miluji tě, miluji tě!


* Boddah byl Kurtův imaginární přítel z dětství.

Přeložil: Pickard

Ikonka 2

12. ledna 2007 v 14:37 | DeNdyyyS |  Obrázky

Ikonka 1

12. ledna 2007 v 14:37 | DeNdyyyS |  Obrázky

Ikonka

12. ledna 2007 v 14:34 | DeNdyyyS |  Obrázky

Černý dny

12. ledna 2007 v 14:24 | DeNdyyyS
Občas mívám tzv. "černý dny"....začala jsem tomu tak sama říkat,protože to se ráno vzbudim a už to poznám...Obleču se do černýho oblečení,nalakuju si nehty na černo,poslochám výhradně KoRn,Lordi,Soufly apod.,a dalo by se říct,že v těch dnech jsem hodně introvertní. Občas to trvá pár dní a během těch dní se jakoby "očistim" strašně mě to uklidní a pak můžu zase dál "normálně fungovat".Prostě to ke mě patří....Máte i vy něco podobnýho?Kdyžtak napište do komentářu...

Srdíčko

12. ledna 2007 v 14:12 | DeNdyyyS |  Obrázky
Láska občas bolí...

Achjo...

12. ledna 2007 v 14:02
Míváte někdy pocit,že se vám nic nedaří,nikdo vám nerozumí a nechápe vás? Já něco podobnýho zrovna prožívám. Jsem protivná na lidi,na kterejch mi záleží, ale nic s tim prostě nenadělám, pak mě to sice mrzí, ale nedokážu s tim nic dělat. Oni prostě nepochopí, že zrovna nemám náladu. Občas prostě potřebuju bejt sama a některý svoje problémy si chci řešit jen sama se sebou a nepotřebuju k tomu spoustu lidí. Jsem taková a měnit se nebudu...

I hate you...

12. ledna 2007 v 12:10 Obrázky
Výstižné...

Stopy

12. ledna 2007 v 12:07 Obrázky

Nemocnice

12. ledna 2007 v 12:05 Povídky,příběhy
Nemocnice
Šla po zelenobíle vymalované nemocniční chodbě se spoustou prosklených ploch, jako by to byla okna, ale ne do ulice... Byla to dlouhá chodba a na konci se k ní napojovala ještě jedna z levé strany a obě ústily k širokému schodišti. Po pár ušlých metrech vyšli z levé chodby dva muži a jeden z nich nesl malé dítě, miminko. Sestupovali po schodech. Šla za nimi.
Najednou se jí ztratili a po chvíli uslyšela náraz těl o podlahu.
Sešla po schodech na novou širokou chodbu a uviděla to... Jeden muž ležel na zádech a okolo něj byla krev. Druhý ležel kousek od něj, zdál se celkem v pořádku. Dítě mu sedělo u hlavy. Nikde nikdo nebyl. Jen oni čtyři. Podívala se na prvního muže, pak přešla k dítěti. Dřepla si a vzala jej do náruče a tu to ucítila... Byla tu... Stála tady, kousek od ní... Otočila se a spatřila ji... Malá starší žena, oplácanější postava, delší vlasy pod černým průsvitným šátkem, černá halenka na knoflíčky a černá sukně po lýtka. Samozřejmě černé silonky a střevíce stejné barvy.
Přišla blíž a chvíli jen tak stála a navzájem se s dívkou měřily pohledem. Pak se začala natahovat pro dítě.
,,Ne, dítě ne!" zaprosila dívka ustrašeným pohledem.
,,Buď ty nebo dítě," odpověděla jí stařena klidně a probodávala dívku hlubokým, tvrdým pohledem.
Zmatek! To jediné dívka cítila. Naprosto zmatené vnitřní pocity. Během pár vteřin jí před očima přeběhl celý život, všechny známé tváře.
A pak se dostavil klid. Bylo jasné, pro co se rozhodne. Podívala se na ženu před sebou. Opřela se o zeď a s klidným pohledem ji pozorovala. Pak je zavřela oči...
Zdroj:Liter.cz

Odpusť

12. ledna 2007 v 12:01 Povídky,příběhy
Odpusť
Vedli ji na smrt. Byla s tím smířena. Nebránila se... Konec konců ona byla ta "vyvolená", ta na níž padla volba. Musí být obětována, aby zachránila ostatní.. aby její vesnice přežila dál. Je tomu tak každý rok. Na krajinu padá soumrak. Než se zcela setmí, musí být na hradě. Nikdy nikdo cestu na hrad nepřežil. Jen jeden mladík před 3OO lety. Vrátil se tehdy ze vzkazem, že každý rok třetí úplněk má být na hrad přivedena mladá žena. Pak bude vesnice chráněna před nebezpečím. Toto strašlivé prokletí trvá již 3OO let a bude pokračovat až do soudného dne. Potomci onoho mladíka rok co rok vyvolí jednu dívku a doprovodí ji na hrad. Letos je to ona. Nejeden mladík za vsi pro ni plakal. Byla neobyčejně krásná, ale ani krása ji nezachránila před jejím osudem. A tak šli dál. Jen ona a dva mladíci. Vyšla první hvězda a ona pomyslela, že již žádnou neuvidí. A najednou stáli před branou. Vešla na nádvoří. Nyní již sama. A někdo jí šel naproti. Neviděla mu do obličeje. Byt ale velice krásný, jak se domnívala. Jeho bledá kůže odrážela svit měsíce a pružná chůze připomínala šelmu. Přiblížil se na dosah paže. Pak ji k sobě prudce přitáhl a ona cítila, jak jí ostré špičáky pronikají hrdlem. A jí jak její krev stéká na krk. Neznámý sál krev až do poslední kapky. Pak nechal tělo klesnout na zem.
Vychutnával si tu energii, která mu přecházela do celého těla.
Sklonil se k dívce a vzal její mrtvé tělo do náruče zašeptal jen: "Odpusť."
Zdroj:Liter.cz